Větrání versus smog

Co je to smog?

Co si spálíme, to si také vydýcháme. Smog je směsí vzduchu, mlhy a škodlivin vznikajících převážně při spalovacích procesech. Škodliviny, jako jsou oxidy síry, dusíku, aerosolové částice a další stovky látek produkované komíny, auty nebo průmyslovými podniky, jsou uvolňovány zejména do přízemní vrstvy atmosféry. Jedná se o opravdu pestrou směsici prachu, popílku, a obrovského množství škodlivých látek prokazatelně způsobujících záněty či onkologická onemocnění, nebo celkové narušení imunity, kardiovaskulárního systému a podobně. Nejohroženější skupinou jsou přitom děti, senioři, těhotné ženy, astmatici, alergici nebo diabetici.

Proč smogová situace vzniká?

Země je nyní již chladná a brzy bude pokrytá i sněhem, což mimo jiné znamená, že neohřívá okolní vzduch, a ten se nyní drží při zemi. Ve vyšších výškách se přitom vzduch ohřívá, je lehčí a působí jako poklička nad studeným vzduchem plným smogu. Pokud tato situace setrvává, škodliviny se v nižší vrstvě postupně hromadí, dokud nedojde k dostatečnému ohřátí znečištěného vzduchu a tím jeho vystoupání vzhůru. Samotné znečištění a částice přitom brání i průchodu slunečních paprsků a podporují tak setrvání smogové přikrývky. Smogová situace se přitom nezmění, dokud Slunce nedokáže ohřát zemský povrch, od kterého se následně ohřeje vzduch, který se pak začne přirozeně vznášet vzhůru.

Větrat, nebo nevětrat?

Venku je vzduch značně znečištěný, ale to bude velmi brzy také uvnitř. Většina domácností za běžných podmínek větrá už i tak špatně či nedostatečně a pokud se k tomuto stavu přidají extrémní venkovní podmínky, může být zaděláno na problém. Někoho by napadlo že by bylo lepší okna nechat zavřená celé dny, to ale není řešení. Okna se nám začnou rosit, v místnosti je příliš vlhko, a plísně se mohou vesele množit. Navíc dle různých zjištění se cca 70 % venkovního vzduchu stejně časem do bytů a domů dostane. Část smogu tedy proniká do domů i v případě, že se domácnost rozhodne kvůli smogu nevětrat vůbec nebo větrat minimálně.

Kromě dýchání, kdy spotřebováváme drahocenný kyslík a zvyšujeme koncentraci oxidu uhličitého, vzduch doma navíc ovlivňují i jiné činnosti člověka, jako úklid, vaření, přítomnost domácích zvířat a především kouření. Dále je tu práce i s látkami odpařujícími, jako jsou např. rozpouštědla, různé čistící prostředky a podobně. Nevětráním si tedy „vyrobíme“ místnosti s jedovatými látkami, plísněmi a přemírou oxidu uhličitého, zato ale s nedostatečnou koncentrací kyslíku. Větráním se přitom v interiéru doplní kyslík a odstraní oxid uhličitý. Proto je tak důležité během dne opakovaně krátce větrat.

Jak větrat? Sledujte smogovou situaci

Rychle a intenzivně. I za normálního stavu platí, že je třeba větrat pravidelně a tak, aby se vzduch v místnostech zcela vyměnil. Jen tak budeme mít vzduch dostatečně bohatý na kyslík a nebude se hromadit vlhkost, a tedy i podmínky pro vznik plísní.

Při opravdu vysokých koncentracích škodlivin raději vydržte a vyvětrejte až při zlepšení. Například ve městech bývá situace nejhorší v době dopravní špičky, zato na venkově se prudce může zhoršit kvalita ovzduší právě navečer, kdy se začne topit při návratu domů a lidé se nebojí pod rouškou tmy hodit do kamen nejrůznější odpad. Při mírnější smogové situaci krátce vyvětrejte a někdy se i doporučuje pak místnost nějakou chvíli nepoužívat. Škodliviny se mohou částečně usadit a nebudou tolik dráždit vaše dýchací cesty.

Ideální je vyvětrat všechny místnosti dokořán otevřenými okny po dobu až 15 minut. Pokud venku vládne zima a smog, je třeba tento interval zkrátit, optimálně zhruba na tři až čtyři minuty. Nejlépe vyvětrejte krátce po ránu a ještě jednou po návratu domů. Doporučuje se větrat i před spaním, samozřejmě ale vždy s ohlédnutím na současný stav ovzduší. Pomoci intenzivnějšímu větrání může otevřít okna například na návětrné straně domu a protější tak, aby se vytvořil co největší průvan, nebo využít výškových rozdílů místností. Komínový efekt pomůže rychlejšímu odvodu teplého vzduchu pryč, zatímco nový studenější vzduch bude nasán ve spodní části budovy.

Odborníci radí na standardní mikroventilaci nebo kontinuální větrání okny v zimních měsících spíše úplně zapomenout – hodí se k letním měsícům. V zimě příliš nefunguje a výměna vzduchu je malá oproti velké ztrátě tepla. Navíc pokud nejste doma, nemůžete reagovat na případné prudké zhoršení kvality vzduchu. Existují nicméně i nejrůznější způsoby, jak tyto nedostatky eliminovat, a to včetně nejrůznějších klapek v oknech, systémů filtrů v nich a podobně. Větrat při zavřených křídlech pomohou třeba zmíněné ventilační klapky na oknech. Nenahrazují plnohodnotné větrání, jde spíše o přivedení vzduchu i za deště nebo přes noc. Filtry v klapkách zachytí prach, pyly, smog či hmyz.

Co ještě dělat při smogové situaci?

Omezte pobyt venku a když už venku jste, nevyvíjejte velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené intenzitě dýchání. Omezte větrání. Místnosti, kde se zdržují lidé a jiní živočichové, větrejte krátce a intenzivně otevřením oken na několik minut, třikrát až čtyřikrát denně, nezdržujte se v zakouřených místnostech.

Snižte potřebu větrat. Snižte produkci znečišťujících látek, jako je kouření, různé práce s použitím barev, laků, lepidel, přípravků s organickými rozpouštědly, sprejů s hnacími plyny apod. Nepřetápějte obytné místnosti, resp. zkuste snížit teplotu vytápění obytných místností alespoň o 1 až 2 °C oproti obvyklé úrovni.

Co dělat, pokud tato opatření nestačí?

Může se stát, že se vám přes vaši ostražitost, sledování rozptylových situací a nejlepší snahu o kvalitní větrání nedaří zajistit kvalitní ovzduší v domácnosti, nebo mohou být obyvatelé domu v některé kategorii citlivých jedinců, což jsou všechny děti a těhotné ženy, starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení. Co ale potom?

Může pomoci čistička vzduchu. Čističky dokáží filtrovat větší objem vzduchu, než by se dal kontinuálně získat větráním, a ty kvalitní dokáží zachytit i velmi malé částečky ve vzduchu. Ještě lepším řešením může být řízené větrání s rekuperací. Jde o nucené větrání, kdy je přiváděný venkovní vzduch čištěn průchodem přes filtry a následně je mu předáváno teplo ze vzduchu, který je odváděn ven tak, aby se minimalizovaly i tepelné ztráty při dosažení kvalitního čistého ovzduší v domě.

Pokročilá ventilace navíc dokáže řídit i vlhkost v domě, ionizovat vzduch a podobně.