Technických norem pro objektové dveřní kliky nejen že existuje spousta, ale vzájemně navíc nejdou úplně dohromady. My ale nechceme normy jenom dodržovat. My chceme být ještě lepší!
Již ve Starém Egyptě byly z nilského bahna vyráběny cihly s jednotnými rozměry, Benátky stavěly v 15. století svou flotilu s normovanými vesly a plachtami, Gutenbergův vynález pohyblivých odlévaných písmen vedl v roce 1850 k prvnímu mezinárodnímu normování velikosti písma…
Se vzrůstající dělbou práce v důsledku průmyslového vývoje a s ním spojené masové výroby zesílila také potřeba technických norem, které ve svém důsledku umožňují srovnání a kombinaci výkonů národních a mezinárodních trhů. Podíváme-li se na normu DIN, tak pod ní rozumíme „jedinečné, určité řešení opakujících se úkolů za daných vědeckých, technických a ekonomických možností“. Ve slovníku Duden je pojem „normování“ vysvětlen takto: „jednotně stanovit, vytvořit; řídit (veličiny)“.
V Německu se s institucionalizovaným a organizovaným normováním započalo v roce 1917, a sice založením Německého normovacího institutu (Deutsches Institut für Normung e. V – DIN) v Berlíně. Na evropské úrovni pak byla organizací normování začátkem 60. let minulého století pověřena instituce Comité Européen de Normalisation (CEN), jejímž úkolem je harmonizace stávajících norem a zpracování nových, celoevropsky platných norem.
CEN je dobrovolným sdružením všech normovacích institucí členských států. Samotná národní normovací činnost tak stále více ustupuje do pozadí, neboť členové CEN musí každou evropskou normu (EN) převzít do své vlastní normy, což vede k tomu, že stále více národních norem ztrácí svou platnost.
DIN/CEN nejsou státními organizacemi. Normy jsou zpočátku pouhá doporučení, žádné závazné předpisy. Jejich používání je dobrovolné, může se však na základě právních nebo správních předpisů či smluv stát povinností. Lhostejno, jestli dobrovolné používání nebo povinnost: spotřebitel může zpravidla vycházet z toho, že produkty konformní s normou splňují zákonné požadavky.
Pokud se podíváte na vývoj evropských norem v následujícím grafu, přehledně se seznámíte s problematikou jejich internacionalizace:
Mezinárodní vytváření norem je možné pouze díky schopnosti kompromisu institucí za současného zohlednění národních zájmů, a to s tím následkem, že schvalovací fáze trvá často několik let, což má zase ten následek, že technický pokrok se neustále vystavuje riziku, že nebude dostatečným způsobem zohledněn. A to pak vede k tomu, že produkty vyrobené podle norem často kvůli uvedeným kompromisům a ztracenému času znamenají pouze „průměrnou kvalitu“. K tomu se ještě přidává to, že mnoho dodavatelů podmínky norem sice splňuje, ale lepší možnosti již nevyužívá.
My u FSB se s průměrnou kvalitou spokojit nechceme a ani neumíme. Dobré pro nás není dost dobré. Říkáme: kvalita není náhoda, nýbrž výsledek usilovného přemýšlení, součet mnoha zkušeností a smyslu pro detail. Konkrétně to znamená, že jako výrobce značkových produktů považuje FSB normy za pouhé minimální požadavky. Děláme vše pro to, abychom za použití těch nejmodernějších technologií dosáhli výsledků ještě lepších.
Pro kvalitu designu, zpracování a povrchu bohužel žádné normy neexistují. A FSB toho lituje, neboť srovnávací tabulky pro veřejné soutěže by pravděpodobně i zde hovořily v náš prospěch. Vždyť se přece snažíme o to, aby náročné jednotlivé kroky zaručovaly stejnoměrnost povrchů typických pro všechny produkty FSB. Ale i bez tabulek je možné kriticky srovnávat, totiž pomocí hmatu a zraku. Tato měřítka jsou sice subjektivní, ale tím spíše nepodplatitelná.
Ideálními materiály pro dveřní a okenní kliky jsou u FSB aluminium, ušlechtilá ocel a bronz. Tyto materiály splňují ty nejvyšší nároky na funkčnost, hospodárnost, užitnou hodnotu a ekologičnost. Ušlechtilá ocel se obzvláště u často používaných dveří a oken ukázala jako téměř nezničitelná. To samé platí pro bronz, který navíc svou přirozenou patinou vytváří obzvláštní estetický půvab. Za hliník pak mluví především jeho robustnost, dekorativně eloxovaný povrch a minimální hmotnost.
Kování FSB je vyráběno dle evropské normy DIN EN 1906, která definuje minimální požadavky na objektové kování . Tato norma obsahuje několik tříd, které určují, jaké přesné minimální vlastnosti musí konečný výrobek splnit, aby byl zařazen do určité objektové třídy.
Společnost FSB si stanovila jako cíl být lepší než normy. Abychom dokázali, že tento cíl bere společnost FSB vážně, podívejte se na následující definice normy DIN EN 1906 a pozici kování FSB ve výsledných grafech. Kvalita je určitě měřitelná.
Stabilní čtyřhrany FSB poskytují vysokou torzní pevnost při současné minimální deformaci.
Objektová kování FSB odolávají díky své kompaktní konstrukci a robustnosti spojovacích prvků i vyššímu tahovému namáhání.
Ložisková technika FSB zaručuje minimální vůli, takže se dveřní kliky „neviklají“.
Stabilní čtyřhran FSB svým napětím bez vůle brání „viklání“ kliky.
Zde je uvažována bezpečnost při používání (např. ostré hrany, riziko poranění apod.). Třída 1 má dokumentovat, že kování splňuje i při extrémní zátěži (např. jako zachytávací prvky na horním konci schodiště do sklepa) požadované nároky na pevnost.
Síly a pohyby jsou simulovány a evidovány v trvalém testu na zkušebním zařízení. I po dlouhodobém testu splňuje kování FSB požadavky uživatelské kategorie třídy N.
Okna do plochých střech prozáří vaši domácnost i v místech, kde nelze využít okna klasická.
Termookna s trojskly se stávají klasickým a zároveň i praktickým stavebním řešením.
Který z jednotlivých typů střešních oken se nejlíp hodí právě pro vás?
Hledáte okna, která bez problémů dostojí náročným požadavkům na tepelnou izolaci a přitom vám umožní s jejich instalací snadno namontovat i…
Je ta námi třetí ročník mezinárodní soutěže „Objekt roku ze systémů Aluprof“ určené pro architektonické kanceláře a nezávislé architekty.
Brněnská společnost TANOR otevřela nový showroom Oken, Dveří, Posuvných dveří, Stínící techniky a dalších okenních a dveřních doplňků…