Samočistící izolační sklo – šetří energii, ale jak vlastně funguje?

Kondenzát na povrchu skla

Zatímco eliminace kondenzace vodních par na interierové straně skla je již řešitelná použitím kvalitních izolačních skel s dvojkomorovým uspořádáním a s použitím rámečku s přerušeným tepelným mostem po obvodu výplně, vznik kondenzátu na exteriérové straně výplně (projevuje se nově zejména u výplní dodaných v nízkoenergetickém standardu) je novým jevem, s jehož řešením se teprve začíná.

Abychom pochopili důvod a řešení tzv. „venkovní kondenzace“ na skle, musíme popsat, jak k uvedenému jevu dochází

Zlepšením izolačních schopností skleněných výplní s dvojkomorovým uspořádáním s funkcí tepelného zrcadla (trojskla nebo s tepelnou meziskelní folií HEAT MIRROR, zpravidla s hodnotou Ug menší než 0,8W/m2K) se výrazně snižuje množství tepla, které přes výplň uniká, a tím prakticky nedochází k ohřívání venkovní tabule skla unikajícím teplem. V důsledku toho má v zimním období venkovní strana skla velice podobnou teplotu, jako je teplota venkovního vzduchu, a v případě minusových teplot a s následným rychlým zahřátím vzduchu kolem studeného povrchu skla, které se ohřívá podstatně déle než vzduch, dojde ke vzniku rosného bodu a kondenzaci vodních par (zejména ráno při východu slunce). Efekt zarosení a zneprůhlednění skla je o to intenzivnější, o kolik je vyšší rozdíl teploty povrchu skla a okolního vzduchu a množství vlhkosti ve vzduchu. Tato kondenzace nevzniká jen na povrchu skla, ale při bližším zkoumání navíc zjistíme, že kondenzát vzniká na všech površích pláště budovy, i když na rozdíl od skla není na první pohled viditelný a patrný.

Co dál může intenzitu kondenzátu ještě ovlivnit?

Pozorováním skla a zkouškami bylo zjištěno, že u nových nebo do čista umytých skel je kondenzace podstatně méně patrná a méně omezuje průhlednost skla než u skel, jejichž povrch je zašpiněný nebo mastný (podobný efekt známe např. u auta při zamlžování čelního skla při studených startech). Řešením tedy může být udržování venkovního povrchu skla v trvale čistém stavu, což však je ve většině případů neřešitelný úkol vlivem vysoké prašnosti okolního prostředí.

Hydrofilní efekt:srovnání běžného skla se sklem SGG Bioclean

Jak tedy udržovat skla trvale čistá?

Řešení uvedeného problému se nově naskytlo použitím nového druhu skla s tzv. samočistícím účinkem (např. produkt Biocline), který, jak je výše uvedené, není v žádném případě samoúčelný, ale výrazně napomáhá i k potlačení nechtěného zneprůhlednění skla vlivem jeho venkovní kondenzace. Navíc samočistící schopnost nepomáhá jen výrazně ušetřit práci s opakovaným mytím skel, ale má i ekonomicky smysl, který se projeví díky úspoře tepla větší propustností skla pro sluneční energii při vytápění v době slunečních dnů, ale i úsporou elektrické energie díky vyšší prostupnosti viditelného světla v době špatných světelných podmínek (zamračeno, mlha atd.).  Výsledky: Podívejte se na rozdíl po 6 měsících bez mytí

Co tedy chytré sklo opravdu dokáže a jaké jsou jeho přídavkové funkce mimo izolační schopnosti?

• vytváří tepelnou pohodu v interieru (v létě chladí, v zimě hřeje)
  
• odstraňuje kondenzaci na interierové straně skla
  
• udržuje čistý povrch skla
  
• omezuje zneprůhlednění vlivem venkovní kondenzace nebo dokonce i námrazy
  
• třikrát šetří energii (zamezením úniku tepla, větším prostupem tepla od sluneční energie, úsporou energie na svícení)
  
• omezuje prostup hluku
  
• omezuje prostup UV záření
  

To vše předurčuje tzv. „chytrá skla“ k širokému využití pro nové i stávající prosklené otvorové výplně nebo fasády nejenom v objektech pro bydlení.